Aktuality

Celý týden jsme byli obklopeni domácími mazlíčky našich žáků a příbuzných. Každý den jsme měli určená zvířátka, která nám žáci přinesli ukázat a povědět, jak se o ně dobře starají.

Navštívila nás spousta morčat, králíků, psů, koček. A dokonce nás poctila návštěva želvy, které táhne na 30 let, ježka bělobřichého, užovky, činčily a jehňátka.

Týden zvířat zakončíme návštěvou Horečky ranče ve Frenštátě p. R. a bezpochyby se budeme těšit na další chlupatý týden v příštím roce.

Veronika Pitrová 

vychovatelka školní družiny

Ve školní družině jsme si chtěli vyzkoušet, jak moc se žáci naší školy vyznají v Tiché. Rozdělili jsme se do skupin a vydali na cestu.

Žáci dostali několik fotek s různými záběry obce. Měli poznat např. cestu k fotbalovému hřišti, okolí hasičárny, most nebo autobusovou zastávku.

Po procházce jsme se všichni úspěšně potkali na multifunkčním hřišti.

Žáci naší školy nám dokázali, že se v Tiché opravdu neztratí.

Mgr. Veronika Ermisová

vychovatelka školní družiny

Tuhle otázku si dnes kladli žáci z první třídy po své aktivní hodině matematiky.

O tom, že vyučování nemusí probíhat jen ve školních lavicích, se děti z první třídy přesvědčují poměrně často. Dnes celá třída využila krásného jarního počasí a vyrazila procvičovat své znalosti do terénu. To, co se zpočátku zdálo jako jednoduchý úkol, tedy správně vypočítat matematické příklady, se po pár minutách strhlo v napínavý souboj. Všichni běhali, počítali, kontrolovali výsledky svých spoluhráčů, pomáhali si a hlavně se skvěle bavili.

Celý školní rok je pro děti, a pro prvňáčky zvlášť, extrémně náročný a sil už na jeho konci ubývá. Proto není nic lepšího, než dětem výuku ozvláštnit a připravit pro ně aktivity, u kterých zase vybité baterky pořádně dobijí a zároveň hravou formou procvičí to, na čem už řadu školních týdnů pracují. 

A věta: "To byla nějaká strašně rychlá matematika!" po tom, co je za dětmi vypočítaná obrovská spousta příkladů, je tou největší odměnou nejen pro děti. 

Mgr. Kateřina Horáková, DiS.

třídní učitelka 1. třídy

Přestože žijeme v míru, nejsme přímo ohroženi válečným útokem, měli bychom mít určité povědomí o široké škále činností, které zajišťuje armáda. A nejen to – umět poskytnout první pomoc či se umět ubránit, je součást našich znalostí a schopností.

V tomto duchu se v pátek 19. 5. během celého dopoledne uskutečnil branný den ve spolupráci s jednotkou Armády ČR z Hranic na Moravě, která hned po ránu vyvolala minimálně zvědavost nejen u žáků zdejší školy, kantorů, ale i místních, kteří mohli sledovat průjezd vojenských vozidel. Největší respekt a zájem nejspíš také patřil Tatře 815, která se právě vrátila z bojového cvičení a obdiv náleží řidičům, kteří se do úzkých uliček parádně vmístili a mohli tak dětem ukázat, co skrývá.

Školní prostor byl rozdělen na několik stanovišť, kde si všichni potěžkali zbraně různé ráže, od pistolí po kulomet a granátomet. Zvláště chlapce bavilo pod dohledem profesionálních vojáků zbraně správně držet. Nasoukali jsme se do výstroje, která společně se zbraněmi může vážit víc než malé dítě. Zjistili, jak vlastně vypadá minomet a jaký má dosah.

U vozidla vojenských zdravotníků si vyzkoušeli vše, co se dá běžně využít v běžném životě, a to je pomoc poraněným, obvazování ran, fixace končetin i celého těla postiženého atakou či přenos zraněného ve speciálních nosítkách. Důležitou součástí byla ukázka stabilizované polohy, kterou jsou i děti schopny zabezpečit, či masáž srdce. Nebylo pro všechny snadné si na figurínách tuto masáž zkusit a udržet dané tempo.

Pro mnohé bylo prvním seznámením i možností vyzkoušet si bojovou a obrannou techniku musado, která probíhala v tělocvičně, společně se správnými pády či kotouly na žíněnkách. Po krátké rozcvičce a názorných ukázkách trénovali i několik jednoduchých obranných úderů, které se mohou hodit při jakémkoli napadení, které může nastat v cizím prostředí, v přítmí nebo v nákupních centrech.

Žáci byli poté odměněni sladkostí, odnesli si mimo vzrušujících zážitků nové poznatky, zkušenosti a drobný dárek.

Primární však bylo informovat o tom, že nejlepší by byl život bez nutnosti veškerou tuto techniku použít, nemířit na jiného člověka zbraní, nebát se a umět pomoci a žít život v klidu. Vždyť i vojáci, byť speciálně vycvičeni, jsou lidé s úsměvy na tvářích užívající si obyčejných dnů.

Mgr. Marcela Žingorová

třídní učitelka 5. třídy